Motivace a odměňování

Pro reálnou představu si sem dovolím vložit fotografii, která mě zaujala i pobavila na jedné školní exkurzi ve výcvikovém středisku Býchory, kde je motivace velice dobře znázorněna :D 

 Ve výcviku a výchově psa by motivace měla být hned na druhém místě. Možná si říkáte, co by tedy mělo být na prvním místě, ale v hiearchii mezi psem a člověkem je ještě více důležitý respekt, který se buduje od prvního společného dne, tudíž ještě před samotným výcvikem a pokud pes nebude znát pravidla a své správné postavení ve smečce, tak to ani s tou nejlepší motivací moc daleko nedotáhnete.

2 nejvíce známé a nejvyužívanější motivace jsou motivace na pamlsek a motivace na hračku. Né každý pes je tzv. žravý, stejně tak jako ne každý pes má rád hračky. Já používám obě dvě motivace a střídám je podle toho, jak se mi to hodí a taky, aby ani jedna psa neomrzela. Ve videu motivuji a odměňuji piškoty, salámem a hračkou a jak je vidět, největší motivace je sice na hračku, ale ani pamlsek není úplně tabu. Pamlsky používám především u těch cviků, kde odměňuji v průběhu, tudíž ne u 100% naučeného a vsugerovaného cviku, jako například při doladění chůze u nohy (pes jde pěkně u nohy, stále má zájem, kouká se do očí - odměním a pokračujeme dál, změníme směr nebo tempo, pes to provedl dobře- odměním a jdeme dál), nebo třeba při cvičení odložení (dám povel lehni- pes lehne- odměním- dám povel zůstaň- odejdu- vrátím se - pes stále leží- odměním- ujistím psa, že je správně, že stále leží-dám povel sedni- pes sedne- potom už můžu odměnit hračkou, protože po psovi už nechci nic dalšího). Naopak motivaci míčkem používám při krátkých cvicích, kde se provede jen jeden úkon a potom si pes může odběhnout za hračkou, jako například povel štěkej a ke mně a nebo u cviků, které už pes dobře ovládá, takže stačí jediná odměna až po celém provedení. Hračkou se odměňuje hlavně krátkým přetahováním nebo odhozením hračky, kdy ve psu probouzíme kořistnický a lovecký pud.

Motivace pamlskem

Jako pamlsek se nejčastěji používá cokoliv vyjímečného, co pes obvykle nedostává zadarmo. Někteří psi milují salám, jiní sýr, další si vystačí s piškoty nebo kupovanými psími pamlsky, ale nikdy by to neměli být běžné granule, protože pokud pes není extrémně žravý, nikdy ho granule na výcviku natolik nenamotivují. Volba vhodného pamlsku je základním předpokladem pro správnou motivaci, takže to chce zkoušet a zjišťovat, která dobrota bude pro vašeho psa ta správná. Já můžu například doporučit játrové sušenky pro psy, které najdete v kategorii SUŠENÉ PAMLSKY. Jsou malé, voňavé a nemastí oblečení, případně pamlskovník.

Motivace hračkou

Jako hračku můžeme použít cokoliv o co pes bude mít zájem. Asi nejvíce oblíbené jsou míčky na provázku, pešek nebo přetahovadlo, ale může to být opravdu cokoliv, co má váš pes rád. Jak už jsem zmiňovala výše, při motivaci hračkou se u psa probouzí lovecký a kořistnický pud. Lovecký pud ve psovi probudí naléhavou potřebu ulovit pohybující s kořist, zatím co kořistnický pud je charakterizován jako silná potřeba mít kořist jen pro sebe. Kořistnický pud vzniká při krátkém přetahováním a následném odebrání kořisti psovodem. Lovecký pud vzniká při odhození míčku.

Tato motivace je vhodná u všech psů, ale hlavně u těch, které se k jídlu musí nutit, tudíž je pamlsky nikterak neohromíte.

Další tip motivace, který není tolik známí, ale dá se docela dobře využít, je tzv. Premark princip. Premark princip je založen na přenosu hodnot, kdy pes opravdu moc něco chce (například očuchat sloup na ulici) a vy mu to umožníte až po té, co splní to co po něm požadujete. Pes si velice rychle spojí tento princip, že pokud bude dobře pracovat, dostane všechno co chce (očichávání sloupů nebo myších děr apod.) a nejenže se odstraní konflikty v okolí, ale i se hodnoty z očuchávání přesunou na poslušnost, takže ji o to víc váš pes začně milovat. Je důležité se odměny z prostředí naučit efektivně využívat a potom nejenže psa nerozhodí rušivé vlivy, ale naopak mu zvýší motivaci pracovat, protože ví, že přístup k danné věci bude jako odměna za dobrý výkon.

Jiná možnost odměny je klikr, ale to je kapitola sama o sobě, takže jen stručně. Jedná se o pozitivní motivaci a odměňování, na principu pokusu a omylu. Nejprve musíte psa naučit, že zvuk klikru je pochvala, že udělal něco správně, což ho nejlépe naučíte ve spojení s klasickou odměnou (pamlsek, hračka), kdy psovi dáte povel, který zná, po prvedení použijete klikr a klasickou odměnu. Později postupně odbouráte klasickou odměnu a přesunete soustředěnost psa na klikr. Klasická odměna zůstane i na dále, ale jen se omezí. Následující výcvik za pomocí klikru probíhá tak, že jakkoliv se pes přiblíží k tomu co od něho požadujete, použijete klikr, aby pes věděl, že to udělal správně. Například u vysílání na cíl, pes dá přední nohy na bednu- použijete klikr, pes vleze celý na bednu- použijete klikr, pes si na bedně lehne- použijete klikr, dojdete ke psovi a odměníte a pochválíte klasickou odměnou, na kterou je pes zvyklý. Klikr tedy ve výcviku zastupuje pochvalu v mezikrocích cvičení a nebo potom odměnu na větší vzdálenost.

Dalším důležitým faktorem při motivaci a odměňování je slovní pochvala, popřípadě i podrbání apod. Pes je neskutečně schopný vnímat intonaci a tón hlasu, také proto se většina nálad a pocitů lehce přenese ze psa na psovoda. Pes na vás pozná když jste nervózní, když máte strach, když jste naštvaní, proto je nejlepší doba na cvičení ta, kdy máte čistou hlavu a dobrou náladu. Nepozná to pouze z hlasu, ale i podle vašeho vystupování, pohybování a především podle vašeho pachu, který se v rozdílných situacích mění, ale i přesto všechno psa nejvíce ovlivníte tónem hlasu.

Slovní pochvala je nesmírně důležitá, protože pokud psa odměníte pouze pamlskem nebo hračkou a neukážete mu vaši radost z jeho výkonu, je to v podstatě to samé, jako kdyby jste nic celou dobu nedělali. Po chvíli by to přestalo bavit psa i vás a poutu mezi vámi by spíše sláblo než sílilo. Lidský hlas je pro psa strašně důležitý ne jen jako odměna, ale i motivace, protože už i malé štěně na sebe nalákáte spíš pištivým veselým voláním, než když mu budete za jeho zády při odchodu bezeslovně mávat hračkou.

Na videu je ukázka, jak pes pracuje při 3 různých tónech hlasu ( u každého psa je to jiné, záleží to hlavně na celkové povaze psa a na tom, jak si ho od mala naučíte). Barney je pořád jako štěně a tak na první ukázce, kdy mám zvýšený hlas, dělám, že jsem naštvaná, je vidět, že Barneymu se do vykonání cviku moc nechce. Jde pomalu, panikaří a proto si zkouší lehnout, má sklopené uši, nechce se na mě dívat a vůbec to nevypadá pěkně. Druhá část je znuděný hlas, kdy mě to prostě nebaví, nemám o to zájem a tak to samé dělá Barney. Občas se na mě podívá, ale je totálně bez elánu a zájmu. No a třetí část je veselý hlas, který používáme u výcviku mi, protože při něm Barney vždy ožije, má chuť a snahu něco dělat a konečně to vypadá jako výcvik. Barney má vzpřímený postoj, lepší chůzi, kouká se na mě, usmívá se a je vidět, že ho to baví.

Jak mluvit na svého psa je opravdu individuální, protože jsou psi, na které když zakřičíte, rozklepou se a neudělají nic, ale potom jsou psi, které naopak zvýšený hlas nabudí a namotivuje k výkonu, ale jak už jsem psala, je to hodně o povaze psa a o tom, jak se psem začnete cvičit už od mala a na co si ho naučíte.

Kdy a jak odměňovat

Na úplném začátku výchovy a výcviku je důležité odměňovat co nejvíce a respektive pokaždé, kdy pes udělá co chceme. Odměňujeme za vydržení o samotě, za správné venčení venku a prostě za vše, za co to jde. Odměna by měla přijít neprodleně po vykonání činnosti, aby pes pochopil, za co odměnu dostal. Když se začneme se psem věnovat klasickému výcviku poslušnosti, popřípadě některému zaměření, je opět důležité odměňovat hned a vždy. Tímto způsobem odměňujeme i nově učené cviky, abychom psovi učení zlehčili a hlavně zpříjemnili. Později, při opakování už naučených povelů a jejich posilování jsou 4 způsoby jak odměňovat a to jsou:

1.posilování podle stálého časového intervalu (fixed intrval FI)

-odměňování nezávisí pouze na počtu provedených povelů, ale také na době, která uplynula od minulého odměnění.

2.posilování podle proměnlivého časového intervalu (variable interval VI)

-Jedná se o způsob, kdy jsou úkony odměnovány v nestálých náhodně dlouhých intervalech

-není příliš efektivní při učení, ale pokud už má pes povel naučený, vede tento způsob k poměrně stabilnímu výskytu požadovaného chování

3.Posilování ve stálém poměru k počtu operantů (fixed rate FR)

-odměna následuje pravidelně po daném počtu povelů (1:2, 1:3, 1:4, apod.)

-vede k velkému počtu stabilně prováděných operantů

4.posilování v nepravidelném (náhodném) poměru k počtu reakcí (variable ratio VR)

-odměňování následuje po různém poměru provedených povelů, který se různě mění (1:4-1:9-1:1 apod.)

-při tomto způsobu odměňování docílíme toho, že pes nikdy neví, kdy přesně přijde odměna a ponecháváme ho po celou dobu výcviku v nejistotě.

- tento způsob posilování může vést až k závislosti, jako je to u lidí například u výherních automatů, hazardních hrách apod., které fungují na stejném pricipu.

To je k motivaci asi vše a doufám, že jsem na nic nezapomněla. Kdyby někoho napadlo něco, co zde chybí, měl nějaké nejasnosti apod. tak se nebojte napsat.